Dílo

Dílo Jiřího Bělohlávka v číslech

• V repertoáru měl 1 684 skladeb
• Na 3 002 koncertech provedl 8 917 skladeb
• Dirigoval 445 operních představení
• Nahrál 759 skladeb, které vyšly na 470 nosičích LP, CD, DVD i VHS
• Spolupracoval s 222 orchestry, 132 sbory, 837 zpěváky a 784 instrumentálními sólisty

Statistické údaje zpracoval a k publikaci poskytl Alexander Goldscheider ©. Kapitola čerpá z jeho knihy Jiří Bělohlávek: A Life in Pictures. [ 2 ]

Celé, více než čtyřiceti pětileté profesní působení Jiřího Bělohlávka bychom mohli nazvat službou české hudbě. Nejvíce viditelná a nejsnáze uchopitelná je role dirigentská a s ní řada výtečných koncertů i operních představení s českými a světovými tělesy. Dále šéfovská pozice u Pražských symfoniků, Pražské komorní filharmonie, BBC Symphony Orchestra a České filharmonie i bohatá diskografie čítající stovky vydaných nahrávek.

Je tu dlouhodobá péče o hudební a lidský odkaz našich skladatelů a jejich propagace u nás i ve světě. Snaha předkládat publiku vrcholná i méně známa díla Bohuslava Martinů, Leoše Janáčka, Josefa Suka, samozřejmě Antonína Dvořáka i Bedřicha Smetany a také soudobých českých skladatelů, jakými byl například Petr Eben nebo Vladimír Sommer.

K péči o dědictví hudebních velikánů se váže i Bělohlávkovo členství či účast v mnoha společnostech a iniciativách, které nějakým způsobem usilovaly či stále usilují o šíření dobrého jména české hudby a jejích osobností. K těmto aktivitám patřilo například jeho dlouholeté předsednictví v britské The Dvořák Society for Czech and Slovak Music, podpora projektu na obnovu rodného Mahlerova domu v Kališti u Humpolce v 90. letech nebo třeba řízení koncertu na počest operní pěvkyně Jarmily Novotné v roce 2014.

Snaha o uchování tradice a dědictví minulosti šlo u Bělohlávka ruku v ruce s péčí o rozvoj mladých talentů. Tuto oblast svého díla realizoval přímou výukou dirigování na Akademii múzických umění (1995–2009), mnoha koncertními aktivitami se studentskými orchestry i svým zájmem o profesní dráhu mladých hudebníků včetně schopnosti poskytnout fundovanou zpětnou vazbu, poradit, nasměrovat.

Jiří Bělohlávek byl osobnost, která otevírala druhým dveře. Nejen svým jménem, ale především tím, že své kolegy a kolegyně zval ke spolupráci na projektech, které realizoval s českými i zahraničními orchestry a divadly. Mladí dirigenti, instrumentalisté, zpěváci, skladatelé, hudební režiséři a další „nahrávací“ profese – pokud splňovali jeho vysoké profesionální nároky a bylo to v jeho možnostech, dal jim příležitost. A tito špičkoví hudebníci ji zpravidla dobře využili.

Bělohlávkovy aktivity nemířily jen do řad hudebních profesionálů, obracely se také směrem k publiku. Intenzivně vnímal výchovný aspekt umění a schopnost hudby nenahraditelným způsobem přispívat ke kultivaci člověka. Chtěl mladým i starším posluchačům ukázat klasickou hudbu jako životné umění, zbavit je ostychu a předsudků o její nepřístupnosti. Nebránil se novým edukačním formám a s Českou filharmonií se ochotně a rád účastnil vzdělávacích programů pro děti i dospělé. Ocital se tak v roli zasvěceného průvodce klasickou hudbou (program Zkouška orchestru) nebo oblékl čarodějnický plášť, aby malým dětem předvedl, co vše zmůže čarovná hůlka-taktovka Bělokněžníka (program Karneval v Rudolfinu).

Každá část životního díla Jiřího Bělohlávka odráží jeho osobnost. Jeho lásku k hudbě, jeho oblibu mnoha nejen českých skladatelů i jeho pojetí profese hudebníka. Jeho talent a celoživotní píli, ale také manažerskou zdatnost, pragmatičnost a praktický pohled na provozní stránku profesionalizovaného umění.